Aktuální informace o dění v Poděbradech.

Category Archive Nejnovější příspěvky

Zkoušejí, kolik toho občané vydrží!

Komunální volby jsou přede dveřmi a výrobní linky v dílnách předvolebních lží jedou na plné obrátky. Voličská sázka na nové tváře by měla logicky zahrnovat i nová řešení zahnívajících problémů. Nic takového se ale nekoná. Langrova VPP v minulém období zhavarovala s heslem „slušně a poctivě“, tak to nyní zkouší „s hrdostí i pokorou“, když hodlá „pokračovat dál správnou cestou“. Na té předchozí nesprávné pan Langr a jeho komparzisté šeredně zabloudili. Ale nyní, voliči, prý se máš těšit na světlé zítřky!

Langrova VPP nabízí chodníky, parkování, péči o zeleň, rozvoj Jezera. A což teprve Lukavcova POP, která se politicky spářila se zelenými blouznivci! Tak ti nabízejí chodníky, parkování, péči o zeleň, revitalizaci Jezera. Není to podivně stejné? Proč podceňují paměť voličů? Kdybychom se podívali 4 roky nazpět, je to totéž. Slibovaný bazén není, slibovaný společenský sál není. Témata se vyčerpala a v půjčovně času hlásí – vyprodáno! Spíš, než změnu tak mohou občané očekávat, že si z nich politici, kteří se uplynulé volební období povalovali na radnici, opět dělají legraci. Asi nejlépe to paradoxně vystihl sám starosta Langr: „Moc bych si přál bazén, ale rozhodně pro něj nebudu hlasovat“. Přímo státnická moudrost! Δ

Vážení občané (i vy, kteří čtete nejen starostovy noviny a jste tak podle něj poněkud hloupí a moc si nepamatujete), myslíte, že hrobař městských investic, nyní POP Lukavec bude jiný, než byl VPP Lukavec? Že zelená „glyfosátová“ VPP Jirásková bude najednou o zeleň pečující POP Jirásková? Že notorický obstruktér Jan Jirka, s potěšením házející „vidle“ do správních řízení bude najednou mávnutím kouzelného proutku „koncepčně rozvíjet město“? Bohužel, dělají z nás hlupáky a zkoušejí, kdo co vydrží. Tyto souvislosti nezveřejňuji jen proto, že je před volbami, myslím, že upozornit na ně je přímo povinností těch, kteří mají Poděbrady rádi.

 Z volebních pamfletů POP jsem například zjistil, že otevřeli nový minerální pramen na Skupici (patrně mají na mysli Svatojánský v Kubových sadech). Nevzpomínám si, že by mi s tím pan Lukavec pomáhal v době, kdy ještě na radnici ani nebyl. VPP/POP jsou opravdoví kouzelníci s vodou. Volají po jejím zadržování v krajině, a přitom nyní pracují na zcela nesmyslném potrubí za desítky milionů korun, které bude odvádět vodu ze Žižkova do Labe na základě falešného posudku. Tak zde by se řezal smíchy asi i oblíbený rozprávač vtipov diváckych František Dibarbora.

„Nevoláme po změně“, ozývá se z jednoho plakátu po moci dychtících kandidátů VPP Ladislava Langra. Máločemu, ale toto jim opravdu věřím. Ostatně, který mlaskající čuník by dobrovolně odešel od plného korýtka?

 

Miloš Mikolanda,
Naše Poděbrady

KRYTÝ BAZÉN ZNOVU A ZNOVU

Jeho výstavba rozpočet města v žádném případě neohrozí!

Musíme se k tomu tématu neustále vracet a zejména teď, před volbami, protože některá konkurenční volební sdružení rozjíždějí v poslední době všemi prostředky velkou kampaň, ve které tvrdí, že výstavba nového krytého bazénu zruinuje město Poděbrady. Straší občany, že nebudou peníze na ostatní nutné investice jako jsou chodníky, cyklostezky, veřejné osvětlení, údržba parků a okolí břehů Labe. Dosluhující vedení města tvrdí, že bazén by stál 300-400 milionů Kč.

 

 Zodpovědně prohlašujeme, že nic z toho není pravda! Předkládáme vám fakta.

 l Víte, jaký má město Poděbrady roční rozpočet? Představuje částku cca 320 mil. korun. Starosta hovoří o částce 400 mil. korun. Copak po osmi letech nezná výši rozpočtu města? Vzhledem k současné konjuktuře bývá rozpočet každý rok navýšen. Po odečtení mzdových nákladů a dalších výdajů na běžný provoz a údržbu zbývá městu na investice ročně cca 120 mil. Kč.

l Kolik si myslíte, že je město schopno využít z těchto peněz na investice? Budete překvapeni. Počítejte s námi. Starosta Langr a radní Lukavec s Marešem, zodpovědní za tuto problematiku, dokázali proinvestovat v roce 2016 ze cca 110 mil. korun pouhých 9 mil. korun a v roce 2017 ze cca 145 mil. korun proinvestovali 30 mil. Kč.

l Všimli jste si výrazných změn k lepšímu?  Za poslední dva roky, kromě několika málo oprav a s velkou slávou postavené cyklověže, se v Poděbradech nezměnilo nic! Na realizace investic jsou potřeba projekty a současné vedení města jich mnoho nepřipravilo. V roce 2016 to byl jeden chodník a v roce 2017 pár zateplených budov. Finance pak v rozpočtu nechává vedení města na stavby, o kterých je předem zřejmé, že se realizovat nebudou jako např. „Zkušebna Středočeského symfonického orchestru“ nebo „Galerie pod Lipami“ a podobné vize bez jakékoliv projektové dokumentace!

l Jak bychom to udělali my? Pokud sdružení Naše Poděbrady uspěje ve volbách, tak s péčí dobrého hospodáře začneme realizovat několik velkých investičních projektů a nezapomeneme ani na chodníky, kanalizaci a osvětlení v okrajových čtvrtích. Pokud by stavbu bazénu realizovali současní radní a vedení města, je možné, že by bazén opravdu stál přes 300 milionů korun. Špatná výběrová řízení, velké vícepráce a neumětelství v tomto oboru již dokázali při stavbě zimního stadionu, kde se původně plánovaná částka vyšplhala z 27 milionů na 52 miliony korun, a to ještě není zdaleka konec.

l Takže, bude rozpočet ohrožen? Pokud se vyčlení z rozpočtu na investice každý rok po dobu dalších 5 let cca 30 milionů korun, tak to stavbu bazénu a ostatní drobné investice neohrozí. Celkové náklady na jeho provoz jsou spočítány na maximálně 250 tisíc korun měsíčně, což město výrazně nezatíží. Jde o podobnou režii jako u haly BIOS a zimního stadionu. Zde je potřeba si uvědomit, že každé sportoviště něco stojí a každý rok na ně dostává město peníze!

Máme odborníky na to, jak šetřit, zodpovědně hospodařit s penězi a neradi vidíme, jak se na současné radnici penězi plýtvá, posuďte sami.

1.

 Generel dopravy – byla šance získat ho od Středočeského kraje z velké části zdarma. Jeho úprava by vyšla na 150–200 tisíc korun. Radní Lukavec objednal a vysoutěžil generel dopravy zcela nový za neuvěřitelnou částku 1 milion 470 000 korun!!!  Sdružení Naše Poděbrady by jenom za tuto jedinou akci ušetřilo 1 milion 200 000 Kč.

2.

 Za sepsání (inventarizaci) majetku města, uzavřelo vedení města smlouvu se soukromou společností za 400 tisíc korun. Na úřadě máme přece spoustu schopných pracovníků, takže Sdružení Naše Poděbrady by tuto částku s přehledem ušetřilo.

3.

 Podle § 42 odst. 1) zákona č. 128/2000 Sb., obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad (zadarmo) anebo zadá přezkoumání auditorovi (za peníze). Za splnění této povinnosti je zodpovědný starosta (§103 odst. 4) písmeno a). Je zarážející, že tak dobrý hospodář, za jakého se starosta považuje, objednává přezkoumání za peníze u soukromé společnosti za 300 tisíc korun!

4.

 Nesmyslný projekt „trubky“ z Jamborovky, která má odvádět dešťové vody do Labe v době, kdy celé Česko trápí enormní sucho, vyjde město na cca 30 milionů korun. Tím se porušují pravidla nejenom stanovená zákonem, ale i aktuální státní politiky – zadržování vody v krajině. Obdobná je situace i s nesmyslnou „dešťovou trubkou“ v ulici Revoluční, kde by se mohla voda vsakovat jako doposud, ale město ji chce odvádět do čistírny odpadních vod.  Po nástupu na radnici tento projekt sdružení Naše Poděbrady zruší a ušetří 35 milionů korun.

Pokud to není záměr a jasný příklad takzvané „malé domů“, pak je to nehospodárné nakládání se svěřenými prostředky města a svěření financí do rukou amatérů, kteří připravili město ročně

o mnoho miliónů korun, které by se na stavbu a provoz bazénu daly také použít.

My neprovádíme tyto rozbory a hodnocení rychle a najednou, abychom na sebe upozornili právě teď v předvolebním čase, ale sledujeme všechny transakce a chování radních v průběhu celého volebního období. Jsme členy kontrolního výboru a máme dostatek věrohodných informací, s nimiž občany seznamujeme pravidelně každý měsíc v novinách Naše Poděbrady.

Město nepatří těm, kteří sedí na radnici, ale je všech občanů Poděbrad. My to dobře víme a pokud chcete spolurozhodovat s námi, máte možnost to říct zvolením čísla 4. Děkujeme za důvěru a těšíme se na spolupráci.

Participativní demokracie znamená – občané, chcete se zapojit?

Jak dál městské koupaliště?

Jak jsme již psali v minulém čísle, velký a neprávem opomíjený potenciál pro celoroční klidnou rodinnou rekreaci má areál městského koupaliště Jezero. Ročně ho navštíví minimálně 50 tisíc lidí a v horkých letních dnech jsou to až 2 tisíce denně. Rekord je 2800 návštěvníků za den. Tolik lidí nenavštíví ani špatně postavený zimní stadion a už vůbec ne halu Bios po rekonstrukci. Jezero nutně potřebuje posílit, zejména technickou infrastrukturu. Zde bychom chtěli po příštích volbách občany Poděbrad zapojit.

 

V roce 2013 nechal městský úřad vypracovat studii s názvem „Revitalizace a funkční využití lokality u Jezera“. Jedná se o jeden z posledních nevyužitých pozemků v majetku města.

Dříve na něm byla louka. Nečinností vedení města pozemek zplaněl a vegetační složku tu nyní tvoří náletový, spontánně vzniklý porost, který ohrožuje přilehlé majetky a zdraví rekreantů.

Studie přesně definuje převážně špatný stav porostu, který se bude dále jen zhoršovat. Naše Poděbrady navrhují čtyři varianty využití pozemku:

Jejich záměrem je posílení rekreační funkce daného místa a jeho začlenění do koncepce rekreačního využití jezera. V souvislosti se zavedením vodovodu a kanalizace bude možné provést rekonstrukci hlavní budovy (plavčíkárny) a vybudovat kvalitní sociální zařízení.

Je velká škoda, že předmětná studie zapadla a v řešení některých možných variant se nepokračovalo. Řešení variant A a B by návštěvníkům koupaliště umožnilo rozvíjet další pohybové aktivity. Varianta C a D by mohla být pro město zisková.

Pevně věřím, že nejen tato nevyužitá plocha, která nedělá městu čest, ale i další nevyužité městské pozemky najdou postupně smysluplné využití.

Pokud se sdružení Naše Poděbrady dostane na radnici, umožní vám, občanům, abyste se mohli k uvedeným variantám vyjádřit.

Jaroslav Votava, Naše Poděbrady

DĚLÁM DALŠÍ POKUS

A už teď jsem připraven využít své schopnosti a dovednosti

Potkali jsme se náhodou. Upoutal mě rozvahou a spontánním jemným úsměvem. Jeho přirozený bas i srozumitelná  mluva zavádí do klidu, zkrátka ví, co chce a dobře se to poslouchá. Má dobrý úsudek a působí jako zkušený a vyrovnaný sympaťák. Je opoziční zastupitel, předseda kontrolního výboru a když jsme se dostali k politice a jeho názoru na práci současných radních, odhodlaně vyjmenoval chyby, kterých se dopouští současná koalice, dokonce za hranicí předpisů a zákonů. Kritizuje nesprávné kroky starosty i radních, jejich politikaření a směle předkládá důkazy. Je rodilý Poděbraďák a není divu, že je rozzlobený na to, jak místní konšelé v nádherném lázeňském městečku hospodaří.

Stojí mu za to se angažovat, vytrvale zveřejňovat své výhrady. S partou stejně naladěných lidí založili sdružení Naše Poděbrady a vydávají vlastní názorové noviny. Inu, mimo jiné i ty jsou pro jeho nepřátele jaksi trnem v oku…

Miroslav Káninský oslaví letos v prosinci 58 let. Že byste mu tolik nehádali je jasné, protože zkrátka na sobě pořád pracuje. Jeho fyzickou vytrvalost neoslabí ani únavná vedra. Jak sám přiznal, několikrát týdně trénuje a rád chodí do sauny. Je totiž odjakživa sportovec, zvyklý spoléhat se jen sám na sebe a dobře ví, že vlastní cestu k úspěchu nelze ošálit. Založil a vybudoval dodnes prosperující firmu, pomáhá potřebným a umí naslouchat. Díky úspěchům je nezávislý a šťastný.

O to více se okamžitě nabízí otázka:

 

  • Proč vlastně chcete být starostou?

Během posledních 4 let, ve funkci zastupitele, kdy se zúčastňuji zasedání zastupitelstva, jsem dospěl k názoru, že koalice, vedená současným starostou nevede město správným směrem. Mám určité představy, jak by se mohlo postupovat dál a mám i jiný názor na řešení problémů než současné vedení města. Mám proti němu i zkušenosti z podnikání, troufl bych si říci, že dovedu na problémy pružněji reagovat.

Poslední kapka byla ta, když jsem viděl, jak starosta Langr a radní Lukavec jednají arogantně s obyčejnými občany a úředníky. Zřejmě dospívají k názoru, že v posledních letech se situace obrací a mohou si dovolit opět to, co si dovolovali jako bývalí kariérní komunisté před rokem 89. Je to bohužel trend celostátní, já ale nechci, aby tyto tendence měly živnou půdu v našich Poděbradech.

  • V čem jste lepší než Ladislav Langr?

Nemám za sebou jeho aktivní komunistickou minulost. Firma, kterou jsme s kolegou Pavlem Bažantem vybudovali je více než 25 let stabilní a tím je stabilní i moje práce. Vybudovali jsme ji z úplné nuly. Dali jsme s kolegou Bažantem každý pět set korun za jeden živnosťák a tím jsme vlastně začali. Ladislav Langr po odchodu z České televize vystřídal pozice v různých organizacích a ne příliš úspěšně. Např. pracoval jako jednatel Kulturního a informačního centra Poděbrady. Skončilo ve ztrátě. Ve ztrátě končilo i jeho další podnikání. Přesto byl v roce 2010 zvolen starostou města Poděbrady. Je typ líbivého politika a tím já nechci být. Pokud bych byl zvolen, udělám vše pro to, aby se Poděbrady staly prosperujícím městem, aby projekty, které má radnice na starosti měly tzv. „hlavu a patu“ a nebyly předražené. Chtěl bych ohlídat tok městských peněz a postupně řešit letitý problém, kterým je doprava. Nevydařené cyklostezky, parkovací systém, ucpané silnice ve středu města, chodníky. Nejsem si jistý, že nový generel dopravy, mimochodem 5x předražený tuto situaci vyřeší. Už jenom způsob jakým byl vysoutěžen a tvořen vypovídá o mnohém.

  • Vím, že jste poděbradský patriot a žijete tu od narození. Zavzpomínejte trochu…

To by bylo na dlouhé povídání, pravda je, že pro mě Poděbrady mají genia loci-ducha místa téměř na každém kroku, při každém pohledu. Zářivým příkladem je skleněná kopule s pramenem (pramen Boček) Poděbradky na kolonádě s pohledem do zeleně. Všiml jsem si, že i když je všude prázdno, tak v těchto místech na kolonádě je pořád plno. Něco tam ty lidi přitahuje.

Zkrátka, to historické neopominutelné městečko v Polabské nížině už zůstane mým domovem. Vyučil jsem se na Železničním učilišti v Nymburce, pak večerní maturita, vysoká škola, vojna a potom doktorát pedagogiky. Celé toto období se točilo kolem sportu a zejména atletiky. Nejdříve jako závodník v běhu na sto metrů, můj osobní rekord byl 10,9 s a pak jako atletický trenér (sprinty, vrhy) v TJ Bohemians Praha na Vinohradech. Od té doby rád zmiňuji přísloví: „Jen běžci a milenci vědí, proč běhají a milují!“.

Rád na to vzpomínám jako na nejhezčí období v mém životě, žádné peníze vám nenahradí pocit, když vejdete na stadion a stovka závodníků tam sportujících vám řekne: „Dobrý den trenére“.

  • Kolik kilometrů cca jste za svůj život ujel na kole a kolik km jste uběhl?

Na kole hodně, ani to nepočítám, ale tisíce kilometrů v mládí jsem určitě naběhal, takže jak se zpívá „…v nohách mám už tisíc mil…“

  • Tuším, že pro Vás nebude jednoduché ukázat na Vaše nejvíce a nejméně oblíbené sto. Máte je vůbec?

To víte, že ano. Nejraději jsem u Labe se svým psem. Druhé mé nejoblíbenější místo je v práci vedle pošty ve firmě Kompakt, tam se cítím dobře, protože tam mám skvělé kolegy a slušně to zvládáme. Samozřejmě nemohu opomenout procházky po kolonádě v každém ročním období, ty se nikdy neomrzí a dávají mi také pocit domova. No a nejméně oblíbeným místem je pro mě v této chvíli zasedací místnost na radnici, kde se konají jednání zastupitelstva. Dnes už ani koalice není schopna hlasovat jednotně.

 

Považuji to tam za kus ztraceného života. Současný starosta Langr tam z nás dělá hlupáky. Zkouší, co vydržíme.

  • Zmínil jste, že po roce 1993 se už sportem nedalo uživit, kam směřovaly Vaše kroky dál?

Zlákalo mě podnikání v reklamní agentuře a jsem spolumajitel tiskárny. Hlavní náplní naší agentury je podpora drobného podnikání a sociální činnost. Důkazem toho je každý rok předaných cca 50 „sociálních aut“, které pomáhají, kde je potřeba.

  • Zní to neuvěřitelně, vážně zajistíte 50 aut ročně?

S kolegou Pavlem Bažantem jsme dospěli k názoru, že každá firma, která prosperuje, byť je i tak malá jako ta naše, by měla pomoci i těm, kteří nemají startovní čáru stejnou jako my. Vytvořili jsme systém, který za pomoci regionálních živnostníků a podnikatelů po celé republice umožní naší firmě zajistit těm, kteří to potřebují, 50 nových aut ročně. Věnujeme je dětským domovům a různým ústavům, které pečují o lidi nějakým způsobem postižené nebo přestárlé. Za ta léta jsme předali už více než 700 aut po celé republice.

  • Kolik hodin denně pracujete?

8-10 hodin.

  • Kolik hodin spíte?

Spím dobře a minimálně 8 hodin. Když mi to v týdnu nevyjde, dospím se v sobotu.

  • Kde sbíráte síly a čerpáte energii?

Rád chodím do sauny a občas se jedu projet na motorce. Jinak mám to štěstí, že vlastně moje práce je mým koníčkem, že to co dělám, mám rád a nemusím to dělat jen pro peníze…

Energii pokaždé načerpám v sauně a určitě v dobré společnosti přátel.

  • Jste bohatý?

Jsem tak bohatý, abych dobře zabezpečil rodinu a klidné stáří a dostatečně bohatý, abych nemusel jít do politiky jen kvůli tomu, abych si tam vydělal… Myslím si, že toto je důležité, protože politika by neměla být o „malých domů“, jak předvádějí někteří současní radní, ale službě lidem a městu.

  • Co vyloženě nerad děláte?

Nerad čekám ve frontě, nerad čtu dlouhé smlouvy, nerad politikařím – což je podle mě o tom, že bych měl hlasovat pro něco s čím nesouhlasím jen proto, aby ti ostatní zase hlasovali pro mě, tzv. „něco za něco“. Toto bych chtěl z poděbradské politiky vyloženě odbourat.

  • Na otázku, zda se vyznáte v lidech jste mi odpověděl, že v mužích ano, v ženách vůbec. Platí to i o té Vaší?

No, někdy mě dokáže překvapit, ale vesměs mile. ϑ Mé ženy si vážím, je tolerantní a vytváří doma zázemí klidu a jistoty. Díky ní domů spěchám a těším se. Stejně jako já absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, nyní pracuje na částečný úvazek v naší reklamní agentuře a také se věnuje bytovému designu. Není jednoduché při mé práci a angažovanosti se mnou vydržet a moje Jana to pohodově zvládá dodnes, dokonce mě v komunální politice podporuje. Bez ní bych to tak daleko nedotáhl. Je úžasné, že i po 31 letech manželství se umíme respektovat a doplňovat, i když občas se přežene vítr, ale kde ne? Je moje hlavní opora.

Vychovali jsme spolu dva syny, jeden vystudoval práva, druhý je profesionální trenér bojových umění.

Stále jim připomínám, že nic není v živote zadarmo. Snažím se v nich podporovat zodpovědnost a cílevědomost, aby při cestě životem byli především slušní lidé. Pravda, někdy je i rozmazluji a také lituji, že jsem na ně v jejich dětství neměl víc času.

  • Jak důležitý člen rodiny je Váš pan pes?

 Náš miláček je německý pinč, je to fenka a jmenuje se Ebi. Je vyloženě šťastná, když se balíme a chystáme na cesty. Rádi chodíme spolu po horách, je to prostě naše velká kámoška a člen rodiny.

  • Jaké vlastnosti nemáte rád a jak snášíte kritiku?

 Licoměrnost, přetvářku, nespolehlivost, nedodržení slova, nerozvážnou a rychlou změnu názoru. Nepromíjím zradu. Kritiku snáším dobře a vím, že nemám patent na rozum. Když mě někdo kritizuje, mnohdy ho naopak za to i pochválím. Je to koření ve vztazích. Často se mi vyplatilo, zamyslet se nad kritickými názory jiných a uznat, když mají pravdu.

  • Kdy jste naposledy někoho pohladil?

Mou ženu o víkendu, po dlouhé túře v Krkonoších.

  • te 13. komnatu?

Když mi umřel otec na rakovinu, byla to má největší životní prohra, protože jsem myslel, že když se o něj budu stoprocentně starat, že ho vyléčím… Netušil jsem, jak zrádná rakovina může být.

  • Co Vám většinou leží na nočním stolku?

Spousta knih. Hodně čtu.

  • Povídejte, jaká je ta Vaše nejoblíbenější knížka, film a proč?

Tak to se rád rozpovídám. S chutí jsem se začetl do polského spisovatele Andrzeje Sapkowského, který dříve pracoval v oblasti zahraničního obchodu a dnes je považován za jednoho z nejlepších autorů slovanské fantasy. U něj se vždycky krásně odreaguji. Je to zajímavé čtení, od povídek až po epickou sérii.

Film Dobrý ročník s oscarovým hercem Russellem Crowem mě zase zaujal tím, že vypráví příběh londýnského experta v oboru akcií, který se po smrti svého strýčka vrací na vinici, kde prožil nejkrásnější část svého dětství. Vlastně ji chce zpočátku prodat, ale posléze zjistí, že právě tam otevírá novou kapitolu svého života, v níž nalezne to, co už od dětství postrádá. A vůbec každá z postav se tady ocitne v situaci, která učiní jeho život lepším. 

Přiznám se, že mám rád příběhy, kdy dobro zvítězí nad zlem, protože v životě to tak často není. Z legrace říkám, že kdybych v mládí nečetl „Vinnetoua“, Rychlé šípy a jiné knihy od Foglara, apod., tak bych neměl takový zatracený smysl pro spravedlnost a vydělal bych víc. ϑ

  • Se smyslem pro spravedlnost si člověk většinou vytváří nepřátele. Máte je v Poděbradech?

Není jich mnoho. Jsem pohodový typ, většinou i bavič společnosti. Pár nepřátel mám pouze v politice.  Hodně bojuji v zastupitelstvu, otevřeně říkám, co si myslím a nesnesu manipulaci a lež. Pak musím napřít sílu i proti různým přízemním vlastnostem jako je závist, hloupost až nenávist za to, že se mi a mým partnerům daří. Někteří lidé prostě pomluvám o mě věří, i když mě nikdy neviděli a nebo, když mě potkávají, tak se na tyto věci nezeptají. Mnohdy se s údivem i dovídám, že zastupuji „nějakou stavební lobby, že jsem developer, že si v zastupitelstvu řeším pouze svoje zájmy…“ atd. Ale zase na druhou stranu, je to známka toho, že se spoustu věcí snažím napravit směrem k dobrému. Jako jeden příklad uvedu Císařskou oboru, kde mám malý pozemek a snažím se jak na něm, tak i v celé oboře vylepšit odtokový systém a obnovit lužní les, který byl místem rekreace mnoha generací Poděbraďáků. Z císařské obory se totiž pomalu stává močál, stromy tam odumírají, každý se může přijít podívat. Dovídám se, že chci oboru vybetonovat a postavit tam bytovky!!!

 

  • Mezi řečí jste se zmínil, že Vám kdosi umístil do vašeho auta gps. Proč Vás někdo sleduje?

Nic si z toho nedělám, je to běžný předvolební kolorit, jednou za 4 roky před volbami mi někdo např.poškrábe auto a soupeři chtějí vědět, kde se pohybuji a jaké mám kontakty. Chtějí také asi získat na mě nějaké kompromitující materiály. Připadá mi to v této malé komunální politice až směšné, ale některým konkurentům jde zřejmě o hodně. Myslí si, že kdyby naše sdružení neuspělo, mohli by si v komunální politice pěkně přivydělat, tak se holt snaží na mě něco získat.

  • Máte strach ?

 Strach nemám, už žiji poměrně dlouho a hodně jsem toho stihl. Kdyby se mi něco stalo, tak bych ztratil jenom tu kratší část života. Bojím se jen těžkých nemocí a běžně mě děsí pavouci. Jsem typický arachnofobik…

  • Je pravda, že v současné době panuje na úřadě přepracovanost a strach?

Ano, je. Proto bych chtěl zlepšit i zaměstnancům jejich pracovní podmínky, čímž se zlepší i vztah úředníků k občanům města. S mnoha kolegy se shodneme v tom, že už ani občané Poděbrad moc nejeví zájem o dění ve městě. Stačí jim pěkné pozlátko a už se nestarají o další souvislosti a pro jistotu se o nich v novinách ani nepíše. Není také v pořádku, že Poděbradské noviny jsou pod taktovkou pana Langra a řada projektů slouží pouze ke zviditelnění vedení města.

  • Myslíte si, že je možné,aby se v příštím zastupitelstvu sešli lidé, kteří mají opravdu zájem o prosperitu města a ne jen o své zviditelňování?

Moc si to přeji. Pokaždé, když na těch jednáních sedím, vidím a slyším převahu osobních zájmů, nezpůsobilost, neodborné názory. Většinou je to fraška, kdy se sejde několik kohoutů na jednom dvoře. Vždyť už ani koalice není schopna hlasovat jednotně. Místní politika nemusí být o stranách a uskupeních, ale hlavně o lidech, kteří mají zájem o město a občany.

  • Když jsem se začetla do vašeho volebního programu, zarazilo mě, že chcete zajistit lékařskou pohotovost pro občany Poděbrad. Copak tam doposud není?

 Vím, že je to neuvěřitelné, ale opravdu pohotovost nemáme už mnoho let. Když je nejhůř, musíme do nemocnice do Nymburka nebo do Kolína. Zatím jsem, bohužel, neviděl ani snahu ji zřídit v Poděbradech. Našim cílem bude zajistit lékařskou pohotovost nejdříve pro dospělé, a pak i pro děti.

  • Bolavým místem lázeňského města jsou už několik let projíždějící kamiony přímo centrem. Myslíte si, že to nikdo nechce změnit nebo to vážně nejde?

Změnit to lze, stačí jen chtít. Je nutno vytvořit patřičný a permanentní tlak na ŘSD, aby povolili část dálnice D11 bez poplatku (obchvat). Ministerstvo dopravy už povolilo 11 úseků dálnic jako obchvaty měst bez poplatku a to jen za rok 2017, tak proč by to nešlo u nás? Nebylo to jen u velkých měst, jako je Praha a Brno, ale i u Berouna, Brandýsa, Kroměříže apod. Předtím než bude obchvat povolen se již rýsuje i několik překvapivě levných a jednoduchých mezikroků. Na nich v případě úspěchu začneme pracovat hned po volbách.

  • Nicméně, co uděláte jako první, pokud se stanete starostou?

Pozvu ke spolupráci odborníky a spolehlivé úředníky. Mnozí z nich na úřadě pracovali. Málokdo ví, že za předchozí „vlády“ odešlo mnoho desítek úředníků (cca 100) a několik vedoucích odborů. Mnozí z nich čekají, až nastane změna, aby se mohli vrátit. Mimochodem, už jsem slyšel, že starostové z jiných měst by byli rádi, kdyby tato změna nenastala, aby jim tito úředníci zůstali na jejich úřadech.

  • Jaký má být „podle Vás“ starosta Poděbrad?

Má sloužit lidem, měl by být trpělivý, naslouchat občanům, bez ohledu na jejich postavení a řešit hlavní problémy města. Měl by být nezávislý, mám na mysli i finančně, měl by být i ekonom, měl by určit směr rozvoje města, měl by být i schopný sehnat se svým týmem různé dotace a podobně. Neměl by se na lidi vyvyšovat, je to funkce, která má sloužit. Neměl by občany a úředníky města šikanovat, nějak zastřeně vydírat a lhát jim. No, zkrátka, měl by mít lidi rád.

Za rozhovor poděkovala Eva Jurinová

Referendum o výstavbě plaveckého bazénu v Poděbradech SCHVÁLENO!

Úterý 28. srpna 2018 se zapíše do dějin Města Poděbrady jako den, kdy zastupitelstvo města odsouhlasilo vypsání místního referenda o výstavbě plaveckého bazénu v Poděbradech.

V předcházejících měsících jste v ulicích města mohli potkávat členy sdružení NAŠE PODĚBRADY a také naše sympatizanty, kteří vás oslovovali s žádostí o připojení podpisu pod listiny požadující vypsání místního referenda.

Setkávali jsme se s vaší výraznou podporou ať už místních, tak i „přespolních”, kterým v Poděbradech krytý plavecký bazén chybí.

Podařilo se nám získat 2811 podpisů obyvatel města a na jejich základě podala třetina zastupitelů žádost o svolání mimořádného zastupitelstva. Hned v úvodu

Ing. Miroslav Holas za sdružení NAŠE PODĚBRADY seznámil zastupitele s naší argumentací. Uvedl příklady realizace místního referenda v jiných městech a citoval i konkrétní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který místní referendum mimo jiné definuje jako jeden ze způsobů, jak v mezivolebním období přesvědčivě zjistit aktuální potřeby a názory občanů.

Jednání se zúčastnilo 18 zastupitelů. Vzhledem k tomu, že byl konec prázdnin a hodně lidí ještě mělo dovolenou, to byla překvapivě velká účast. Po dlouhém, vyčerpávajícím jednání, kdy se každý zastupitel snažil získat body právě pro své uskupení, hlasovali zastupitelé většinově PRO konání referenda! Nebylo ale zcela jednoznačné, že by se zastupitelé rozhodovali na základě vlastního  přesvědčení a tak se nabízí otázka, jak  by to dopadlo, kdyby nebylo měsíc a půl před komunálními volbami?

Jsme opoziční sdružení s pouhými čtyřmi zastupiteli a máme velkou radost, že se nám podařilo přesvědčit většinu zastupitelů, aby vám oprávněným voličům umožnili hlasovat v historicky prvním místním referendu, které se uskuteční souběžně s komunálními volbami a to 5.-6. října tohoto roku.

Když získáme dostatečný počet hlasů, bude referendum platné! Jeho  výsledek  pak dovede budoucí zastupitelstvo k zásadním krokům a bazén v Poděbradech se stane skutečností. Proto vás všechny zveme k volbám a prosíme, nenechte si ujít příležitost a vhodit svůj hlas pro bazén.

Děkujeme!

Naše Poděbrady

Referendum, jak hlasovat

Odpovídáme na případné dotazy na referendum o bazénu.

 

Obecná otázka zní
Chcete v Poděbradech bazén, ANO/NE.

Toto není těžké zodpovědět.

 

Chápeme, že otázky nejsou formulovány takto jednoduše, ale abychom později předešli různým kličkám a nekončili u nafouknutého bazénu u někoho v nějakém hotelu, je nutné mít otázky s poněkud specifičtější formulací. Účel takových to formulací je poskytnout co největší šanci, že k realizaci dojde.

Pokud by například referendum zavazovalo zastupitelstvo postavit bazén za 3 měsíce, tak to samozřejmě fakticky možné není – tedy formulací otázek se faktická délka stavby nijak neovlivní, ale je nutné mít nějaký rámec.

Je tedy možné že bazén bude stát za 3 roky, jako je možné, že kvůli nekonečným soudním průtahům bude stát za 20 let. Pokud by ovšem lhůta na stavbu byla 20 let, nic by nemotivovalo zastupitele konat (v rámci rozumného časového rámce).

Meloun s melounem a týmem po vítězném zápase

Zdravím všechny své fanoušky!
Dneska bych se s vámi rád podělil o novinku, kterou jsem doposud nikde nezveřejnil.
Už delší dobu se zajímám o dění v Poděbradech, jelikož mi není tak úplně jedno, co se tady u nás děje. A jak jistě všichni, co mě znají, vědí, nemám problém se do věcí, o kterých si myslím, že jsou správné, vrhnout po hlavě.
A tak, i když jsou komunální volby ještě celkem daleko, vám můžu s radostí oznámit, že se jich budu aktivně účastnit, a to v barvách sdružení Naše Poděbrady.
Co je pro mě důležité, je samozřejmě sport a po nedávné petici za bazén v Poděbradech, za kterou stojí pravě sdružení Naše Poděbrady, jsem se definitivně rozhodl kandidovat. Chci, aby lidé v našem městě sportovali a měli pro to co nejvíce možností.
Budu rád, když mě, i cele naše sdružení na podzim podpoříte! Vzhledem k současnému politickému dění věřím, že dělám správnou věc ve správný čas a vaší případné podpory si budu nesmírně vážit!

Miloš Petrášek – kandidát za Naše Poděbrady (11)

Odbornost nebo známost?

K smíchu i k pláči

Řadu týdnů dominovala místní komunální scéně „Kauza inženýrka Jana Netíková“. Bylo o ní řečeno a napsáno mnoho. Jde však jen o střípek z mozaiky skandální personální a kádrové politiky radnice. Odborně zdatní a zkušení profesionálové, vykonávající svou práci v souladu se zákonem, dostanou pro své zásadové postoje zákeřný vyhazov, maskovaný organizační změnou. Důležité pozice bývají naopak obsazovány spřízněnými osobami, přičemž jejich základním kvalifikačním kritériem je loajalita vrtochům radnice. Upevňuje se tak moc i kontrola peněžních toků. Zřizují se trafiky pro kamarády, čemuž se také říká politická korupce. Aby vše bylo naoko v pořádku, proběhne formální výběrové (vy)řízení, ve kterém zvítězí předem vybraný kandidát, ve zkratce tzv. PVK.

Tento příspěvek píši jako bývalý člen výběrové komise vedené starostou města, jejímž úkolem bylo vytvořit formální podklad pro zvolení PVK do vyrobené pozice ředitele městské knihovny. Snažím se být korektní, nemám potřebu ho jmenovat.

Nejprve malé historické srovnání.
V pozici místostarosty města jsem měl před lety za úkol zajistit výběrové řízení na ředitele Technických služeb Poděbrad. Vyhlášení výběrového řízení bylo oznámeno s velkým předstihem v celostátních médiích a na pracovních portálech. Přihlásilo se přes 50 uchazečů, výběr byl tříkolový, několikadenní, za asistence personální agentury. Dnes je vše jinak. Například tak, že PVK bývají do pozic dosazeni ihned s pracovním zařazením „dočasně pověřen výkonem funkce“. Následně se koná formální výběrové (vy)řízení, ve kterém dočasně dosazený PVK zvítězí. Diskrétně, bez publicity, pouze v rozsahu nezbytného oznámení. Potřebné křoví vytvoří jeden až dva další uchazeči, kteří jsou promptně vyřazeni. Výběr končí, litera zákona byla naplněna.

V případě ředitele městské knihovny bylo nutné trafiku nejprve vybudovat, volná nebyla žádná. Proto se knihovna účelově vyčlenila z městského kulturního centra jako samostatný subjekt. A ten potřebuje svého ředitele. Oznámení o konání výběrového (vy)řízení na tuto pozici bylo vyvěšeno na úřední desce strategicky těsně před Štědrým dnem. V době, kdy mají občané jiné starosti, než studovat, co se na radnici chystá. Následovaly svátky. Po nich již nezbylo mnoho času na kompletaci podkladů. Přihlásil se pouze PVK. Pak se ale vyskytla komplikace. Kromě PVK se přihlásily ještě dvě paní. Energická bankovní manažerka se zkušenostmi s řízením kolektivu i získávání dotací. Dále profesionální knihovnice, která vystudovala odbornou školu a následně Filozofickou fakultu UK, obor knihovnictví, 12 let praxe, z toho 5 let ve vedení knihovny v jiném městě. PVK profesní vzdělání ani adekvátní praxi v knihovnictví neměl. S předstihem podal výpověď v zaměstnání tak, aby mohl nastoupit do nové pozice, kterou za pár týdnů spolehlivě vyhraje. Přihlášku podal nekompletní, nepřiložil požadované lustrační osvědčení a už z těchto formálních důvodů neměla být jeho přihláška vůbec přijata. Uchazečům jsem během pohovorů položil několik otázek, které jsem si dopředu musel dlouze nastudovat a připravit, neboť sám pracuji mimo tento obor. Paní knihovnici jsem na nic nenachytal. Věděla vše, v rozsahu mnohem širším, než jsem si byl schopen sám připravit. Zkrátka, profesionálka. PVK naopak nevěděl prakticky nic. Zkrátka, neználek. Dialog připomínal pořad „Nikdo není dokonalý.“ Kocourkovské byly závěrečné výroky komise. „Bankovní manažerka je moc akční a energická, tudíž se na tuto pozici nehodí“. Druhé odůvodnění bylo ještě bizarnější. „Paní knihovnice určitě není vhodná, moc nás zklamala, dáváme ji na poslední místo“. Naopak „PVK je skvělý, vhodný, určitě jej doporučujeme, zná poměry …“

Jako jediný opoziční zastupitel v komisi jsem navrhl do pozice uchazečku s nejvyšším možným vzděláním v oboru, dlouholetou praxí a rozhledem. Naopak jsem navrhl vyloučit PVK z důvodu jeho profesní nekompetentnosti. Jak asi mohlo dopadnout moje sólové doporučení v komisi, tvořené vyjma starosty loajálními přisluhovači je jasné. Svoji reklamaci průběhu VŘ jsem uvedl do zápisu, který stejně nebude nikdo nikdy číst. A jak to nakonec dopadlo? Vítězný PVK z funkce ředitele městské knihovny zakrátko sám utekl.

PŘEVÝJIMKOVÁNO!

Zní to jednoduše. Město vyhlásilo výběrové řízení na dodávání nových herních prvků na dětská hřiště v Poděbradech v celkové hodnotě 2 milióny 894 tisíce 846 korun, plus DPH. Šlo o nadlimitní zakázku, tedy o povinnost jednat na základě výběrového řízení. Už se zdálo, že vše proběhne podle zákona.

Přihlásilo se několik firem, pak se soutěžilo, které z nich bude zakázka přidělena a ejhle, vznikla z toho tři místa. Zřejmě proto, že radu nebo někoho z rady zaujala firma, která se umístila až na třetím místě. Co tedy teď? No, hlavu si dlouho nelámali, protože existuje přece výjimka! Výběrové řízení tak bylo zrušeno, zakázka se v klidu na popud radního Mareše rozdělila na několik dalších menších a kouzlo chtěného je na světě! Další schválená výjimka posléze jen požehná, aby se jednotlivé, už čtyři zakázky malého rozsahu mohly zadat bez výběrového řízení!

Jednoduchou machinací tak byla upřednostněna předem vyvolená firma a nikomu ani nevadí, že v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a bez řádného zadávacího řízení pro zakázky malého rozsahu. Vedle principu a morálky, město i původní vítězná firma utrpěly finanční ztráty. Aby toho nebylo málo, zjistili jsme, že většina ze sporných usnesení, která byla radním kolegou Marešem předkládána, byla přijata mimo řádný program jednání rady nebo na mimořádném jednání rady bez náležité důvodové zprávy. Zřejmě proto, aby se materiál nedostal k rukám úředníků města a jeho právníkům. Takto rafinovaně a promyšleně to kdosi zařídil s cílem vyhnout se kontrolním mechanismům úřadu.

My jsme si ale toho všimli, řídíme se zákonem a je naší povinností, jak se říká, konat! Jedná se přece o trestné činy – zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, zneužití pravomoci úřední osoby a možné další, přijetí úplatku nevyjímaje. A protože preferujeme tzv. „otevřenou radnici“, oznamujeme občanům, že jsme podali trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu na neznámého pachatele.