Nejnovější příspěvky

Aktuální informace o dění v Poděbradech.

Odbornost nebo známost?

K smíchu i k pláči

Řadu týdnů dominovala místní komunální scéně „Kauza inženýrka Jana Netíková“. Bylo o ní řečeno a napsáno mnoho. Jde však jen o střípek z mozaiky skandální personální a kádrové politiky radnice. Odborně zdatní a zkušení profesionálové, vykonávající svou práci v souladu se zákonem, dostanou pro své zásadové postoje zákeřný vyhazov, maskovaný organizační změnou. Důležité pozice bývají naopak obsazovány spřízněnými osobami, přičemž jejich základním kvalifikačním kritériem je loajalita vrtochům radnice. Upevňuje se tak moc i kontrola peněžních toků. Zřizují se trafiky pro kamarády, čemuž se také říká politická korupce. Aby vše bylo naoko v pořádku, proběhne formální výběrové (vy)řízení, ve kterém zvítězí předem vybraný kandidát, ve zkratce tzv. PVK.

Tento příspěvek píši jako bývalý člen výběrové komise vedené starostou města, jejímž úkolem bylo vytvořit formální podklad pro zvolení PVK do vyrobené pozice ředitele městské knihovny. Snažím se být korektní, nemám potřebu ho jmenovat.

Nejprve malé historické srovnání.
V pozici místostarosty města jsem měl před lety za úkol zajistit výběrové řízení na ředitele Technických služeb Poděbrad. Vyhlášení výběrového řízení bylo oznámeno s velkým předstihem v celostátních médiích a na pracovních portálech. Přihlásilo se přes 50 uchazečů, výběr byl tříkolový, několikadenní, za asistence personální agentury. Dnes je vše jinak. Například tak, že PVK bývají do pozic dosazeni ihned s pracovním zařazením „dočasně pověřen výkonem funkce“. Následně se koná formální výběrové (vy)řízení, ve kterém dočasně dosazený PVK zvítězí. Diskrétně, bez publicity, pouze v rozsahu nezbytného oznámení. Potřebné křoví vytvoří jeden až dva další uchazeči, kteří jsou promptně vyřazeni. Výběr končí, litera zákona byla naplněna.

V případě ředitele městské knihovny bylo nutné trafiku nejprve vybudovat, volná nebyla žádná. Proto se knihovna účelově vyčlenila z městského kulturního centra jako samostatný subjekt. A ten potřebuje svého ředitele. Oznámení o konání výběrového (vy)řízení na tuto pozici bylo vyvěšeno na úřední desce strategicky těsně před Štědrým dnem. V době, kdy mají občané jiné starosti, než studovat, co se na radnici chystá. Následovaly svátky. Po nich již nezbylo mnoho času na kompletaci podkladů. Přihlásil se pouze PVK. Pak se ale vyskytla komplikace. Kromě PVK se přihlásily ještě dvě paní. Energická bankovní manažerka se zkušenostmi s řízením kolektivu i získávání dotací. Dále profesionální knihovnice, která vystudovala odbornou školu a následně Filozofickou fakultu UK, obor knihovnictví, 12 let praxe, z toho 5 let ve vedení knihovny v jiném městě. PVK profesní vzdělání ani adekvátní praxi v knihovnictví neměl. S předstihem podal výpověď v zaměstnání tak, aby mohl nastoupit do nové pozice, kterou za pár týdnů spolehlivě vyhraje. Přihlášku podal nekompletní, nepřiložil požadované lustrační osvědčení a už z těchto formálních důvodů neměla být jeho přihláška vůbec přijata. Uchazečům jsem během pohovorů položil několik otázek, které jsem si dopředu musel dlouze nastudovat a připravit, neboť sám pracuji mimo tento obor. Paní knihovnici jsem na nic nenachytal. Věděla vše, v rozsahu mnohem širším, než jsem si byl schopen sám připravit. Zkrátka, profesionálka. PVK naopak nevěděl prakticky nic. Zkrátka, neználek. Dialog připomínal pořad „Nikdo není dokonalý.“ Kocourkovské byly závěrečné výroky komise. „Bankovní manažerka je moc akční a energická, tudíž se na tuto pozici nehodí“. Druhé odůvodnění bylo ještě bizarnější. „Paní knihovnice určitě není vhodná, moc nás zklamala, dáváme ji na poslední místo“. Naopak „PVK je skvělý, vhodný, určitě jej doporučujeme, zná poměry …“

Jako jediný opoziční zastupitel v komisi jsem navrhl do pozice uchazečku s nejvyšším možným vzděláním v oboru, dlouholetou praxí a rozhledem. Naopak jsem navrhl vyloučit PVK z důvodu jeho profesní nekompetentnosti. Jak asi mohlo dopadnout moje sólové doporučení v komisi, tvořené vyjma starosty loajálními přisluhovači je jasné. Svoji reklamaci průběhu VŘ jsem uvedl do zápisu, který stejně nebude nikdo nikdy číst. A jak to nakonec dopadlo? Vítězný PVK z funkce ředitele městské knihovny zakrátko sám utekl.

green120

zanechte odpověď